Předškoláci

                                         Co by měl umět předškolák

Hrubá motorika

• Předškolák by měl mít osvojeny základní pohybové dovednosti jako např. překonat určitou vzdálenost, překážku přeskokem, výskokem, skokem (přes lavičku, polštář apod.), udržet rovnováhu, skákat po jedné noze, skákat snožmo, střídavě – např. panáka, chytat a házet míč – horní i spodní oblouk, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb, napodobit pohyb dle ostatních.

Jemná motorika a grafomotorika

• Dítě by mělo mít správný špetkový úchop při držení tužky a být schopno provádět koordinované a přesnější pohyby (vybarvovat bez přetahování, nemít křečovitý úchop). Dětem, u kterých se nedaří vyvodit správné držení, jsou doporučovány trojhranné tužky a pastelky, popř. nástavce na tužky. Dítě by mělo umět nakreslit čáru, kruh, šneka, horní a dolní oblouček, vlnovku, horní a dolní smyčku, čtverec, obdélník apod. Nesmíme zapomenout na správné sezení při kreslení a stolování.
• Dítě by dále mělo umět vystřihnout i složitější a menší tvary, trhat papír na malé kousky, modelovat, lepit, malovat vodovými barvami či obkreslit šablonu (např. postavy nebo zvířete). Dále by mělo zvládnout navlékat korálky, zapnout knoflík a zip, uvázat uzel a zavázat tkaničku na kličku. Dívky  zpravidla umí sepnout vlasy do gumičky nebo zaplést jednoduchý copánek. Rovněž zvládnou navléknout nit do větší jehly a šít jednoduché stehy.  Chlapci (např. při stavbě z Lega s různými navijáky) uvážou provázek ke zdvihači, dokážou zatlouct hřebík, uříznout kousek větvičky nebo nasadit šroub a dotáhnout ho klíčem.

Zraková percepce a prostorová orientace

• Dítě by mělo umět rozpoznat předměty a obrázky jako celek, zároveň je ale umět i rozložit na části (puzzle, pexeso, mozaiky) – mluvíme o zrakové analýze a syntéze. 
• Mělo by rozpoznat barvy a tvary, přiřadit stíny k obrázkům, které se liší podle osy v rovině horizontální či vertikální (schopnost identifikovat vlastnosti předmětu bez ohledu na jeho význam). Mělo by vědět, kde je nahoře, dole, vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, pod, na atd.
• Stíny a siluety: Přiřazování správného stínu k obrázku. Náročnější variantou je hledání stínu, který je zrcadlově otočený. (Vnímání polohy v prostoru a na ploše).
• Vertikální a horizontální osa: Rozlišování, zda je obrázek „vzhůru nohama“ nebo „stranově obrácen“. K procvičení lze použít pracovní listy zaměřené na zrakové vnímání, které se specializují na hledání rozdílů v detailech a orientaci.
  
  • Hledání rozdílů: Klasické úkoly typu „najdi 5 rozdílů mezi dvěma obrázky“.
    
    Zraková diferenciace (Hledání rozdílů).
    Schopnost najít detail, kterým se dva zdánlivě stejné obrázky liší.
  • Vyškrtávání: Hledání jednoho odlišného prvku v řadě stejných (např. čtyři stejná jablka a jedno s lístkem na druhou stranu).

Sluchová percepce

• Kolem pátého roku začínají děti vnímat jednotlivé hlásky ve slově. Nejdříve jsou schopny určit první hlásku, kterou slovo začíná (pes – p), poté poslední hlásku. U ní rozlišují nejprve slova končící souhláskou (pes – s) a teprve později slova končící samohláskou (pole – e). Určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro zvládání čtení a psaní. V šesti letech i dříve již dítě zvládá určit počet slabik ve slově.

Matematická gramotnost

• Matematická gramotnost v předškolním věku je rozvíjena především počítáním do deseti. Některé děti před začátkem povinné školní docházky již zvládnou počítat i dále. Na osvojení matematiky se dítě v mateřské škole připravuje od nejútlejšího věku: postupným počítáním, přiřazováním číslic k předmětům či odposloucháváním paní učitelky (např. při počítání dětí nebo předmětů ve třídě i v přírodě). Důležitou součástí je také dopočítávání chybějících předmětů k danému číslu nebo řešení situací, kdy je něčeho nedostatek – například při hře „Komu chybí?“.

Čtenářská gramotnost

• Předškolák by měl znát své jméno, příjmení, věk a adresu, kde bydlí. Zná pojmy včera, dnes a zítra. Je schopen porozumět čtenému textu, reprodukovat básničku, povídku či pohádku a zapamatovat si melodii. Velmi důležitá je správná výslovnost, protože vada řeči ovlivňuje úroveň diktátů, opisů i čtení na základní škole. V případě jakékoli vady řeči je doporučena návštěva logopeda a následné pravidelné každodenní procvičování výslovnosti v rodině. 

Sociální zralost

• Dítě by již v této době mělo zvládat určité sociální situace, mělo by se umět odpoutat od rodičů. Mělo by znát a dodržovat základní pravidla společenského chování (vykání dospělým, zdravení, děkování, „neskákat“ do řeči dospělým apod.). Mělo by být schopno spolupracovat a být v kontaktu s vrstevníky a dospělými, dále samostatné v sebeobsluze a mít osvojené hygienické návyky (samo se oblékne, obuje, zapne si knoflíky a zip, zaváže tkaničky, jí příborem, udržuje pořádek ve svých věcech, uklízí po sobě, rozezná nevhodné chování apod.). Mělo by umět vyjádřit své pocity a své okamžité potřeby umět odložit (např. teď si chci malovat aj.)

Environmentální povědomí

• Dítě by mělo mít kladný vztah k přírodě a mít povědomí o základech ekologického chování (třídění odpadu, neubližování živým tvorům, šetření s vodou a všímání si krás a čistoty v jeho nejbližší přírodě).

Digitální kompetence

• Dítě by mělo být základně orientované v digitálním prostředí, mít sebejisté, kritické a tvořivé povědomí o využívání technologií. Nejde o hraní her, ale o chápání, co jsou technologie a k čemu slouží (např. rozpoznat tablet, vědět, že se jím dá fotit nebo volat).